Únik světa nudnosti skýtá každý všední den
katedrála marnosti
obrátit se skrz dovnitř a zase ven
projít branou radosti
*
Zaposlouchat se do ticha s rytmickým podkladem
prohlédnout galerii vizí slepých malířů
prolétnout gigantickým amfiteátrem
vyslyšet nářk neuznaných básníků
*
Otočit se a procitnout životem
potlačit samotu únikem
zevnitř ven.
Občas se probudím, mám dobrou náladu a ani nevím proč. Občas, když jdu spát, mám splín a taky nevím proč. Ale když mi je nejhůř, píšu básně. V té chvíli mě napadají takové myšlenky, že by ty básně třeba mohly někomu pomoct. Nedávají rozhřešení, ale sdílí bolesti. Když si je někdo přečte, mohly by ho ujistit, že v tom není sám... A pak mi dojde, že tím nejvíc pomáhají mně samotné.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.