Už to tady bylo asi 6000 krát, ale rozhodla jsem se, že i já přispěju trochou do mlýna. Dlouho jsem se rozmýšlela nad tím, co napsat a jak to napsat, abych jen neopakovala to, co již bylo několikrát řečeno.... ale na nic jsem nepřišla, tak to…
Žiju tady s vizí zachráněných životů, ale nemyslím si, že by někdy byla. Žiju tady s iluzí děkujících projevů, ale jsem tu sama. Možná jednou přijdou třeba jeden - někdo z nás zpátky k životu mě přivedou a kdo ví, jak příště vyhodí svůj čas.
Únik světa nudnosti skýtá každý všední den katedrála marnosti obrátit se skrz dovnitř a zase ven projít branou radosti * Zaposlouchat se do ticha s rytmickým podkladem prohlédnout galerii vizí slepých malířů prolétnout gigantickým amfiteátrem…
Místnost ticha a já chci vědět proč všichni už jsou pryč a já chci vědět proč všichni už odešli, tak mi to můžeš říct a nebo jestli chceš, tak můžeš taky jít místnost, kde se smutek s tichem utkal a mě by jen zajímalo, kdo z vás by tu zůstal. (a mě…
Dnes jako včera a tak, jako před lety zapadl Orion a Velký i Malý vůz otevřeným oknem skrze vzorek záclony přichází mne navštívit mé každodenní blues přichází zrána, rozprostře se celým dnem vykresluje noty zasazené do linek jako ptáci na drátech,…
Začalo pršet. Kapky deště bubnovaly na přilbu pohozenou vedle mě a z čela mi stékaly stroužky prachu. Nebylo se už na co dívat, ale přece jsem zůstal a čekal. Čekal jsem tu už deset let, večer co večer jsem přicházel a čekal a oni opravdu přicházeli…
(Napadlo mě, že když už tu mám účet, mohla bych sem publikovat i svoji někdejší tvorbu. Hodně dlouho ležela na dně šuplíku, ale jednoho dne začala protestovat a chtěla jít do světa, moje snaha ji uplatit byla marná, ona si totiž myslela, že by se…
Nepocházím z věřící rodiny. Rodiče mě nikdy nenutili chodit do kostela a většina mých kamarádů z dřívějška nebyla věřící. Dalo by se v podstatě říct, že jsem vždycky chodila po vyšlapaných cestičkách ateistického života (ačkoliv jsem se nikdy za…